Rozhovor s ředitelem ZŠ Nad Přehradou Janem Noskem

 

"Jsem na téhle škole devět let a za tu dobu jsem si k ní vytvořil vztah. Nebylo mi proto lhostejné, co se školou po odchodu paní ředitelky bude. Chtěl jsem školu posunout zase dál. Světy kantora a ředitele jsou jiné, ale snažím se využít své kantorské zkušenosti k tomu, abychom jednou mohli říct, že naše škola je evropská škola 21. století."

Rozhovor s novým ředitelem Základní školy Nad Přehradou Janem Noskem ze dne 7.10.2020

Jak se vám nastupovalo do role ředitele v covidovém školním roce?

Nedá se nic dělat, situace je zkrátka taková. Řeším asi více věcí, než bych řešil za běžného provozu. Metodiky, manuály a s tím související podmínky fungování školy se často mění. S tím se musíme vypořádávat. Celkově je to pro nás velmi nejisté. Nevíme, co bude. Kdykoli se může stát, že zavolá hygiena, že tu máme covid, že musíme poslat ty a ty dokumenty, do karantény jdou tyto třídy, tito kantoři…

Je také nutná dobrá komunikace s rodiči. Na třídních schůzkách jsme je prosili o toleranci. Musíme se řídit platnými metodikami a manuály, i když ta opatření nejsou jednoduchá a informace někdy zmatečné. Někteří rodiče měli např. odlišné informace z hygieny a od pediatrů. Škola musí dítě s jakýmikoli příznaky poslat domů, z čehož jsou rodiče pochopitelně velmi nervózní. Podmínkou návratu do školy je schválení pediatra. Pediatři ale rodiče odrazují od návštěvy, neboť mají nařízení poučit rodiče, aby dítě nechali dva dny  doma a lékaře navštívili pouze v případě setrvávání symptomů. 

Velké téma je samozřejmě distanční výuka. Na základě zkušenosti z jarního období jsme dokoupili všem učitelům notebooky, aby všichni mohli distančně učit ze školy i z domova, kdyby bylo opět potřeba (poznámka: rozhovor s panem ředitelem proběhl 7.10.2020, den poté byla vyhlášena nová opatření zahrnující také střídavou distanční výuku pro třídy druhého stupně ZŠ a o několik dní později úplné uzavření základních škol).  Některé učebny jsme již o prázdninách  dovybavili  projektory a ICT technikou. Může totiž opět nastat situace, kdy polovina třídy bude ve škole a druhá doma v karanténě. Chtěli jsme, aby výuka byla plnohodnotná pro všechny děti, ve třídě i doma. 

Na začátku školního roku jsme dělali průzkum u rodičů ohledně připravenosti na případnou distanční výuku z hlediska dostupné techniky, abychom věděli, komu škola může ještě nějak pomoci. Máme možnost zapůjčit notebooky, jednáme o možnosti zapůjčení modemů s internetovým připojením pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin. 

Najeli jsme na systém Google Classroom, který žákům umožňuje ohledně distanční výuky komunikovat s učiteli. Na jaře jsme všichni hledali cesty, jak situaci zvládnout. Každý si nakonec našel způsob, který fungoval, na který si učitelé i děti zvykli. Tehdy nám nepřišlo dobré tyto zavedené způsoby (Skype, WhatsApp apod.) měnit a zavádět jednotnou platformu. Od srpna jsme však už pracovali na sjednocení a zvolili právě G Suite (Google Classroom a Google Meet).

Oproti jaru, kdy jsme do toho byli všichni, a tím myslím i rodiče a žáky, hozeni ze dne na den, jsme nyní v jiné situaci. Nicméně není to snadné. Ne každý učitel je s technikou zadobře. Každý týden u nás proto probíhají školení, aby to učitelé zvládali na stále lepší a lepší úrovni., a kdyby nastala distanční výuka, aby byli připraveni. Mohu říci, že kdyby opět nastala situace jako na jaře, jsme schopni plnohodnotně najet na distanční výuku.

Jak tuto situaci snášejí děti?

Děti stále nevědí, co bude. Žijí v obavách, kdy a co se změní. Nevědí, zda se mají do učení pořádně opřít a zabrat, zda jim to za to stojí. 

Na druhém stupni je velké téma roušky. Děti zejména na konci dne již roušky obtěžují, některé z nich mají bolesti hlavy, špatně se jim dýchá, častěji se uvolňují na toaletu. Přijdou mi také takoví unavenější. Musíme se řídit obecně závazným rámcem RVP, dodržovat výstupy ŠVP a tematické plány, byla nutná jejich úprava a redukce.  Když však např. máme děti šestou hodinu a vidíme, že jsou již unavené, můžeme přesunout zásadnější informace, u kterých potřebujeme, aby děti dávaly pozor, na jiný den, a na tu šestou hodinu zařadíme opakování. To je na posouzení a zkušenosti každého kantora. Snažíme se také hodně chodit učit ven - máme výhodu krásného areálu v přírodě. 

Pro nás kantory roušky také znamenají ztrátu informací z mimiky, hůře poznáme, zda dítě něčemu rozumí. 

Máte nějaké zprávy, jak se zadařilo loňským deváťákům? 

Přijímací zkoušky na střední školy se konaly beze změn. Co máme informace, tak ne všem dětem se příjímací zkoušky povedly. Záleží na individuální vůli se připravovat po celou dobu školní docházky.

Jaké jsou vaše plány na dosažení statutu školy 21. století? 

Více zapojujeme děti do chodu školy. Máme zde žákovskou radu. Ta tu byla již před lety, ale nebyla tolik propracovaná ani neměla velký vliv. Před dvěma lety se jí ujala paní zástupkyně, která ji dovedla do dnešní podoby. Dříve bylo úkolem rady spíše předávat informace třídě, dnes má prostor také pro sdělování vlastních návrhů na zlepšení či změny. Je to pro nás zpětná vazba, jak to ve škole a ve třídách vypadá z pohledu dětí. 

Jak žákovská rada funguje? 

Každá třída, včetně prvních tříd, si zvolí dva zástupce, kterým říkáme předseda. Tito předsedové se potom žákovské rady zúčastňují. Rada se koná jednou za dva až tři týdny. Starší děti pomáhají mladším, např. deváťáci ukáží na začátku školního roku prvňákům, jak rada funguje, dovedou je na místo konání rady. Snažíme se, aby se děti učily vyjadřovat se před druhými (i staršími spolužáky), aby uměly formulovat své názory, aby argumentovaly, ale taky aby si vážily práce druhých.

Na radách dostávají předsedové od paní zástupkyně také úkoly, na kterých pracuje celá třída. Za splnění mají body, kterými přispívají do bodování tříd v rámci školní soutěže. Další body děti získávají za sportovní soutěže (pravda,v tomto školním roce je to v této oblasti dost komplikované), dále za sběr papíru, výjimečné činy, když např. někomu pomůžou...

S jakými podněty žáci přicházejí?

Mají třeba nějakou výtku k průběhu hodiny, cítí se ukřivdění nebo si stěžují, že jim nechutnalo jídlo v  jídelně. 

Jak řešíte výtky vůči vyučujícím? To je křehké téma, které se může dostat do velmi nepříjemných rovin…

Vždy je důležité zjistit, co a jak se stalo, zda si to děti např. nějak nepřibarvily. Snažíme se ale řešit každou situaci, žádný podnět od dětí nenecháváme být. Hledáme řešení, aby se situace již neopakovala, a případně dáváme učiteli nějaké doporučení. Chodíme také na hospitace do hodin. Máme hospitační plán, kterého se držíme, ale pokud je potřeba, děláme hospitace i mimo něj. Ideálně okamžitě, jakmile dostaneme podnět od žáků. Jen množství administrativy nám brání být mezi dětmi častěji.

Jak vaše škola spolupracuje s rodiči?

S rodiči chceme spolupracovat více, rádi bychom, aby byli našimi partnery a zapojovali se např. do evaluace školy.  Budeme za tímto účelem oslovovat Spolek přátel školy. Ten zatím není příliš aktivní.  Celková zkušenost s ochotou rodičů zapojit se do chodu školy je velmi různá, některým rodičům je to jedno, jiní vyloženě nechtějí, jiní by chtěli, ale narážejí na nezájem ostatních. To bychom rádi změnili.

Máte kromě větší participace dětí a rodičů na chodu školy ještě další plány?

Například zlepšit se po stránce využívání technologií. Kromě opatření, která jsme již zrealizovali v rámci reakce na covid,  bychom rádi zdigitalizovali školní dokumentaci, např. třídní knihy, žákovské knížky, katalogové listy, aby bylo vše více přístupné rodičům. 

Chtěli bychom školu více otevřít veřejnosti, a to v původním i přeneseném smyslu. Máme nově opravený skleník, který bychom rádi více využívali, zmodernizovali areál, abychom jej mohli využívat nejen na sportovní aktivity, ale i vzdělávání venku - máme v plánu zřídit venkovní učebnu. 

Velký důraz klademe na další vzdělávání pedagogických pracovníků, abychom šli tzv. s dobou, naučili se nové postupy, inspirovali se současnými trendy, aby výuka nebyla pouze frontální. V tom může velmi pomoci technika. 

Všechny tyto plány jsou ale během na dlouhou trať. 

Děkujeme za rozhovor!

Další část rozhovoru - jeho aktualizaci vzhledem k současné koronavirové situaci - najdete v prosincovém čísle časopisu Hlasatel.