Rozhovor s Anežkou Kejřovou o metodě rozvoje jazykových schopností podle Elkonina
Mgr. Anežka Kejřová pracuje od roku 2005 jako učitelka a aktuálně také jako speciální pedagog v MŠ Parmská 389. Mezi její další profesní zkušenosti patří práce s dětmi s narušenou komunikační schopností, dětmi s kombinovanými vadami a dětmi s poruchami autistického spektra, se kterými pracuje v rámci vzdělávání ve skupině dětí v běžné mateřské škole. Koordinuje jazykové tréninky podle Elkonina pro děti na různých místech ČR. Podílí se na vzniku nové adaptace Rozvoje jazykových schopností dle Elkonina pro velké skupiny dětí, které budou dobře využitelné v MŠ.
V čem dětem pomáhá metoda rozvoje jazykových schopností podle Elkonina?
Elkonin (pracovní název pro metodu) podporuje jazykový vývoj u dětí. Nejedná se však o nápravu výslovnosti hlásek (artikulaci), jak si možná velká část rodičů pod termínem “jazykový vývoj” představí.
U některých dětí probíhá vývoj řeči bez potíží, u některých však dochází k oslabení v různých oblastech. Elkonin pomáhá podpořit vývoj v oblasti tzv. fonematického uvědomování. Tato oblast je velmi důležitá proto, aby člověk mohl vědomě pracovat s tím, co slyší. Tedy vím, že slovo “motýl” je jedno slovo, má dvě slabiky, první slabika je krátká a druhá dlouhá, slovo začíná na M a končí na L.
Pro osvojení jazyka je nutné, aby děti porozuměly, že slovo má nějakou strukturu a nejedná pouze o nějaký zvuk. Děti mají slova obvykle spojeny s obsahem. Např. že “pes” je čtyřnohé chlupaté zvíře. Zde není problém. Ale když má dítě slovo “pes” vyhláskovat, musí si jeho obsah zcela odmyslet a pracovat pouze se strukturou slova. Čili že začíná na P, dále je E končí S. Vyšší obtížnost je potom zadání typu “odeber P a místo něj dej L”. Když toto dítě umí a ví, že slovo “les” má zcela jiný obsah než “pes”, stává se mnohem citlivější k tomu, co říká. Navíc může podobný princip aplikovat i jinde, např. u skladby věty. Není totiž samozřejmé, že každé dítě umí skládat slova do věty správně.
Toto vše by dítě mělo zvládat ještě před nástupem do školy?
S otázkou, zda je opravdu nutné, aby fonematické uvědomování děti zvládaly již před školou, se setkávám často. Některým rodičům to přijde velmi náročné. Výzkumy však ukazují, že pokud vývoj nejde přirozeně, je jeho podpora na místě. Elkonin pracuje s tzv. zónou nejbližšího vývoje. Zadáme dítěti úkol, který sice ještě neumí, ale má již vyvinuty všechny předpoklady pro jeho zvládnutí. Ukážeme dítěti, jak na to, a ono jej nejprve s naší podporou, a časem úplně samo, zvládne.
Práce probíhá hravou formou, což je pro děti mnohem více motivující, a v malé skupince dětí, kde je prostor pro individuálnější přístup. Pro děti je náročné pracovat pouze s hláskami a písmena ještě neznají. Pracujeme proto s žetony, černými čtverečky papíru, které zastupují hlásky. Slovo “žába” má čtyři hlásky, dítě tedy poskládá čtyři žetony. Elkonin podporuje také rozvoj krátkodobé paměti. Děti si musí krátkodobě pamatovat, jak jdou hlásky, žetony, za sebou. Když poskládáme hlásky Ž, Á, B, A v jiném pořadí, například ŽÁAB, tak slovo “žába” nevytvoříme.
Toto všechno zásadním předpokladem pro schopnost naučit se číst bez větších obtíží. I když dítě zná všechna písmenka abecedy, umí je napsat a říct třeba i v jiném jazyce, nemusí to znamenat, že má vyvinuty předpoklady pro čtení.
Schopnost dobře mluvit je tedy výsledkem velmi komplexních vývojových procesů, kterými se nemusíme zabývat, probíhá-li vývoj řeči bez potíží.
Ano. Vývoj řeči není nahodilý, má své zákonitosti, které známe. Elkonin je na přirozených zákonitostech vývoje řeči založen a při podpoře dětí z nich vychází. Pokud dítě neslyší první hlásku, nemá žádný smysl chtít po něm hlásku poslední, protože tato schopnost přichází ve vývoji řeči později. Je naopak potřeba zůstat u rozlišování slabik a trénovat oddělování první hlásky od slova.
Je také důležité si uvědomit, co vše obnáší např. napsání slova “pes”. Dítě musí zapojit a dobře zkoordinovat ruku, oči, musí dobře sedět, vybavit si, co je ve slově za písmena a jak vypadají. A psát by mělo rychle a krásně. I bez psaní není lehké si uvědomovat, jaké hlásky ve slovech jsou. Dospělému přijde přirozené, že ve slově “les” jsou hlásky L, E, S, že jsou tři a jak jdou za sebou. Zkuste si sednout na ruce, kousnout se (jemně) do jazyka, abyste s ním nemohla hýbat, a spočítejte, kolik je hlásek ve slově “helikoptéra”. Nekoukejte při tom na napsané slovo. Nic lehkého, že? A to děti prožívají, když se snaží vytvořit v hlavě slovo a následně musí zapojit celou řadu dalších oblastí, aby dané slovo ještě napsaly.
Co neosvojené předpoklady pro čtení mohou znamenat pro dítě, které nastoupí do první třídy?
Přípravná fáze na čtení probíhá na školách různě. Není výjimkou, že trvá pouze tři týdny. To je pro děti s nějakým oslabením málo a nemají tak stejnou startovní čáru jako děti bez oslabení. Podle rámcového vzdělávacího programu pro MŠ má předškolák v oblasti fonematického uvědomování umět poznat první hlásku. A to je vše. Ale prvňáci musí umět mnohem víc. Vzniká tedy velká propast. Proto pokládám za důležité děti co nejlépe vybavit v mateřské škole. Mj. pomocí Elkonina.
Ale samozřejmě, pokud v MŠ paní učitelky nepracují s Elkoninem, neznamená to, že děti nepřipravují na čtení. Většina paní učitelek s dětmi na přípravě na čtení pracuje. Výhoda Elkonina je však v jeho systematičnosti. Jedná se o propracovaný nástroj, jak děti podpořit. Čili když něco nejde, vím, co a proč dělat jinak a nemusím spoléhat pouze na intuici a dosavadní zkušenost.
Četla jsem výzkum, ze kterého vyšlo, že neúspěch v první třídě zásadně ovlivňuje motivaci a školní úspěšnost i ve vyšších ročnících. Pokud tedy dítě dobře podpoříme v předškolním období, kdy máme dost času, dítě je ve známém, bezpečném, prostředí, bez stresu ze známek, významně snížíme riziko budoucího školního neúspěchu. Čtení s porozuměním je alfa omega nejen ve škole, ale má zásadní vliv na celkovou kvalitu života.
Vy sama metodu využíváte v práci s dětmi v mateřské škole, ale jste také v jádru týmu, který koordinuje kurzy nejen pro děti, ale také školení pro odborníky. Jak to všechno začalo?
Na školení v Elkoninově metodě jsem byla v roce 2014. Od září 2014 jsem touto metodou pracovala u nás ve školce s dětmi, které jsem vytipovala jako rizikové z hlediska vývoje řeči. Zjistila jsem, že ty děti doslova kvetou pod rukama. Nejenže své jazykové oslabení vykompenzovaly, ale některé děti dokonce převýšily normu pro daný věk. Měla jsem také zpětnou vazbu od rodičů dětí, že po přechodu na základní školy neměly žádné potíže se čtením. Bylo to pro mě velmi fascinující a motivující pokračovat v práci dále. Vytvořila jsem web se základními informacemi o metodě (www.elkonin.cz), protože tenkrát ucelenější informace v českém jazyce nebyly k dispozici. Již tenkrát jsem spolupracovala s Karolínou Jarešovou (rozhovor najdete v lednovém Hlasateli), která nabízela Elkonina v SPC, ale ani jedna jsme metodu nenabízely veřejnosti. Začali se ovšem stále více ozývat rodiče, kteří měli zájem o Elkonina pro své děti. Vytvořily jsme proto kurzy Elkonina pro veřejnost a navázaly spolupráci s autorkami původní metodiky.
Ale u kurzů pro veřejnost jste neskončily.
To ne. Spolu se spoluautorkami české metodiky Elkonina, PhDr. Miroslavou Novákovou Schöffelovou, PhD. a prof. PhDr. Marínou Mikuajovou, PhD., jsme chtěly metodu zpřístupnit co nejvíce dětem. Výstupem je adaptace metody pro větší skupiny dětí, jejíž využití vidíme v mateřských školách. Jedná se o takovou základní verzi, tj. s nižšími nároky na výstupy. Děti se po jejím absolvování zvládnou vyznat v rýmech, slabikovat, porovnat krátkou a dlouhou slabiku, určit první a poslední hlásku a zvládnou analýzu a syntézu (rozložení a složení) tří a čtyřhláskových slov. Je to tedy spíše stimulační, nikoli intervenční varianta. Děti s většími jazykovými deficity potřebují větší podporu, v podobě plné verze metody. Nerizikovým dětem stimulační verze ale zcela stačí. Dosáhneme tedy pak toho, že děti budou mít přibližně stejnou startovní čáru před zahájením nácviku čtení.
Předpokládám, že tyto aktivity nepatří do standardní náplně práce předškolních pedagogů.
Máte pravdu. Mně to ale dává obrovský smysl, navíc mám pro práci skvělé podmínky. Rozvoj Elkoninovy metody je krásný příklad spolupráce mezi námi praktiky a akademickou půdou, ze které těží spousty dětí. PhDr. Nováková je psycholožka, jedna z akademických pracovnic, která se rozvoji metody podílí. Úkoly ve školkové verzi Elkonina musí být funkční pro 28 dětí, ale musí zároveň splňovat odborné parametry.
Elkonin je výzkumy ověřená metoda, jako jediná v ČR. Tzv. standardizace je dlouhý a náročný proces a vyžaduje spolupráci s akademiky. My jako učitelé umíme pedagogickou část práce. Práce s dětmi není jako řešit matematický příklad, kde jedna a jedna jsou vždycky dvě. Každé dítě je jiné a každá skupina dětí je jiná. Jiná je práce se smíšenou třídou, jiná s třídou čistě předškolní, jiná se skupinou dětí, kde některé děti potřebují vyšší míru podpory. Práce s Elkoninem ve školkách není pouhá aplikace toho, co se pedagog naučí na kurzu, vyžaduje také pedagogickou odbornost.
Na tomto všem bych se ovšem nemohla podílet bez podpory naší paní ředitelky Bc .Evy Svobodové. Byla to konec konců ona, kdo mě před lety na kurz Elkonina poslal. Naše MŠ je součástí výzkumů kolem Elkonina, což obnáší mj. přítomnost studentů, ale i nároky na můj čas ohledně dalšího vzdělávání. Naše paní ředitelka je tomuto velmi otevřená, což není běžné a já jsem za to vděčná. Bez jejího přístupu by nic z toho, co dělám, nešlo.
Takže školky v Praze 15 se podílejí na rozvoji metody?
Přesně tak. Kromě naší mateřské školy také MŠ Škola hrou, kde se s Elkoninem taktéž pracuje. Elkonin je součástí práce také u paní učitelky Blanky Ptáčkové v přípravné třídě při ZŠ Veronské náměstí (rozhovor najdete v Hlasateli z května 2022).
A rozvoj metody jde dál. Vznikla modifikace pro děti se sluchovým postižením, publikace se jmenuje Když dítě vidí, co má slyšet. Pracuje se také na modifikaci pro děti s odlišným mateřským jazykem (OMJ), u kterých je způsob výuky českého jazyka velkým tématem. Velmi stojím o to, aby pilotní verze této modifikace mohla příští školní rok probíhat u nás v mateřské škole.
Spolupracujete spolu v rámci naší městské části, třeba i nad rámec rozvoje Elkonina?
Na MŠ Škola hrou pracuje Karolína Jarešová, kterou jsem již zmiňovala a se kterou jsme v úzkém kontaktu. Skvělou spolupráci máme také se školní psycholožkou na ZŠ Veronské náměstí PhDr. Radkou Smíškovou (rozhovor najdete v Hlasateli z listopadu 2021). Pokud řeší podporu dítěte, které chodilo k nám do MŠ, zjišťuje, jak probíhal jeho vývoj v předškolním věku. Cílem je lepší porozumění současným potížím, a tedy cílenější zaměření podpory, kterou dítě potřebuje. Propojenost mezi mateřskou školou a základní školou mi přijde klíčová.
Dále spolupracujeme s ostatními MŠ, ale také ZŠ, v rámci místního akčního plánu pro vzdělávání (MAP - více informací najdete na webových stránkách MČ Praha 15 a Facebooku “MAP Praha 15”). Součástí MAP je mj. několik pracovních skupin. Já jsem se jako host zapojila do činnosti skupiny zaměřené na čtenářskou gramotnost.
