Některé základní školy zřizují tzv. přípravnou třídu. Ta je určena především pro děti s odkladem povinné školní docházky, ale může sloužit i ostatním předškolákům. Jak to v přípravné třídě chodí? Zeptali jsme se paní učitelky Jitky Hnátové, která má již sedmým rokem na starost přípravnou třídu na ZŠ Hornoměcholupská.
“Cílem je systematická příprava dětí na zahájení vzdělávání v základní škole: vybavit děti odpovídajícími dovednostmi a návyky; rozvíjeny budou řečové dovednosti, sociální a komunikační dovednosti, hrubá i jemná motorika, návyky sebeobsluhy a hygieny, časová a prostorová orientace, hudební a výtvarný projev, koncentrace pozornosti a další. Vzdělávací program upravený v duchu těchto zásad zaručí snadnější následující začlenění do vyučovacího procesu v první třídě, čímž se v důsledku předchází budoucím školním neúspěchům” (z webových stránek ZŠ Hornoměcholupská).
Paní učitelka Jitka Hnátová, která má již sedmým rokem na starost přípravnou třídu na ZŠ Hornoměcholupská, sem nastoupila po 25 letech práce ve školce. Těší se velké oblibě mezi rodiči, kteří nešetří výrazy jako “úžasná”, “neuvěřitelně zapálená” a “akční”. “Paní učitelko, na Vás je slyšet samá chvála”, konstatuji v úvodu. “Víte, já myslím, že jsem velmi čitelná. Pro děti i pro rodiče. Myslím, že vědí, na čem se mnou jsou. To pokládám za důležité”.
I přes covidová opatření, která neumožňují vstup do budovy školy, si na mě paní učitelka ochotně udělala čas a potkaly jsme se před školou. “Já jsem se na Vás připravila”, praví v úvodu, a ukazuje mi boxík, který má každý žák. Obsahuje například modelínu, míček na mačkání, a pytlík knoflíků. Účel modelíny a míčku je mi zřejmý, účel knoflíků si však musím nechat vysvětlit. Jsou prý nedílnou součástí systému hodnocení - za každý splněný úkol si dítě vezme jeden knoflík. Na konci týdne je pak spočítá a vidí, kolik má za sebou práce. Díky mamince jednoho z dětí má přípravná třída v zásobě knoflíků celý pytel.
Každé dítě má také svůj notýsek, kam si lepí samolepky jako zpětnou vazbu na práci. Také si sem ale zaznamenává úkoly. “Mohla bych úkoly napsat například emailem rodičům, ale podívejte se - já jim vystřihnu zadání a oni si jej musí nalepit a říct doma, že mají úkol. A tím vším se už něco učí”, vysvětluje paní učitelka.
Systém přípravné třídy popisuje paní učitelka Hnátová jako školkový, ale s režimem. První měsíc až dva se děti učí fungovat v budově, například dávat oblečení do šatny, připravovat si pomůcky. V dalších měsících pak není cílem přípravné třídy naučit děti číst a psát, ale aby měly povědomí o písmenkách či představu o počtu do deseti - kolik jsou čtyři, kolik dva, že dva je méně než čtyři. Práce neprobíhá ve vyučovacích hodinách, ale blocích dlouhých tak, jak je potřeba. Bloky nejsou zaměřené pouze na práci, ale také na pohyb, ať již ve třídě, nebo venku. A to i v zimě, kdy paní učitelka využívá umístění školy na kraji Hostivařského lesoparku a chodí s dětmi bobovat. Na konci školního roku paní učitelka organizuje “pasování na školáka” a také dětem předává speciální vysvědčení.
V necovidové době vyrážejí děti každý měsíc na akci mimo školu - do muzeí, divadel nebo na Toulcův dvůr. Zhruba dvakrát do roka organizuje paní učitelka akce pro rodiče s dětmi v odpoledních hodinách, např. dýňování či lampionový průvod. “A včera jsme tu třeba měli i svatbu”, usmívá se. Svatbu vymyslely děti, paní učitelka proto poprosila rodiče o drobné pohoštění. “Myslím, že se to moc povedlo a všichni jsme si svatbu užili”. Dostáváme se tak k tématu spolupráce a komunikace s rodiči. Paní učitelka s rodiči komunikuje přes aplikaci What’s up. Rodiče vědí, že kdykoli potřebují, mohou se s ní domluvit na schůzce, např. před školou po skončení výuky. Práci a zážitky v Kamarádech paní učitelka pravidelně prezentuje rodičům na webovém portálu Rajče. “Covidová opatření mi ovšem rozšířila možnosti kontaktu”, popisuje paní učitelka v dnešní době těžko uvěřitelný fakt. Děti chodí po obědě do družiny, ale po domluvě s rodiči je možné předání dítěte před školou. A to je právě chvíle, kdy si může s rodičem krátce individuálně popovídat.
Jak přípravná třída funguje v rámci proticovidových opatření? Dojde-li k uzavření škol, uzavře se též přípravná třída. Paní učitelka však vymyslela cestu i v těchto nelehkých podmínkách. Vytvořila pevný rozvrh a potkávala se s dětmi individuálně venku, aby jí mohly ukázat vypracované úkoly, kterém jim připravovala ve 14denním předstihu. V době otevření základních škol pro nižší ročníky zde výuka vzhledem k maximálnímu počtu patnácti dětí neprobíhá rotačně, ale standardně, pro všechny.
“Děti tu dělají opravdu obrovské pokroky”, sděluje s radostí paní učitelka na závěr. ”Někdo třeba v září nevystřihne ani kolečko, dělá mu potíž stříhat a překládat papír. Ale v dubnu už vytváříme krásné výtvarné práce”. Dodává, že ve školce, při počtu 25 dětí na třídu, není možné dětem s odkladem nabídnout všechno to, co pro svůj rozvoj potřebují. “Myslím, že přípravnou třídu by proto měla mít každá základní škola”.
Veškeré informace o přípravné třídě ZŠ Hornoměcholupská najdete na webových stránkách školy. Další přípravnou třídu v naší městské části najdete při základní škole Veronské náměstí. Přípravné třídy ale mohou přijímat i děti z jiných než spádových oblastí a není nezbytně nutné, aby žák poté navštěvoval stejnou školu, do jaké chodil do přípravné třídy. Více o přípravných třídách se dočtete v článku na webu dekujemeucitelum.cz, kde najdete i další rozhovory s učiteli z Prahy 15.
Článek připravila Veronika Buriánová